Zdarma ke stažení

Cílený trénink provádíme

Krátce a pravidelně — 4–5× týdně, 5–10 minut.

Zásady pro práci

• Pro trénink se vždy snažíme dítě motivovat (např. bude soutěžit samo se sebou, v průběhu si může porovnávat vlastní výkony).
• Zdůrazníme, že při aktivitách půjde o to zaměřit se na jednu hlavní myšlenku, jednu konkrétní činnost — a to co nejintenzivněji a co nejdéle.
• V případě potřeby poskytujeme dítěti adekvátní dopomoc (zejména v počátku tréninku, při opakovaném neúspěchu).
• Zpočátku eliminujeme rušivé podněty. Při odklonu pozornosti můžeme napomoci domluveným gestem, mimikou, dotykem, pobídkou k hlasitému popisu toho, co dítě vidí, ukazováním nebo změnou polohy dítěte.

Tréninkové aktivity

• Zraková pozornost — pozorování hrajícího si spolužáka, sourozence, zvířete; sledování pohybujícího se předmětu; pozorování konkrétní činnosti.
• Sluchová pozornost — zaměření na jeden konkrétní zvuk, naslouchání zvukům okolí, reakce na domluvené slovo, zachycení informace při poslechu příběhu.
• Pozornost zaměřená na vnitřní podněty — pomalá chůze a plné uvědomování pohybů, pozorování vlastního dechu, zaměření na jednotlivé části těla („Kde v těle teď nejvíc cítíš napětí? A kde radost?“).
• Pozornost zaměřená na vybavování — předříkávání básničky, číselná řada, abeceda, dny v týdnu („stop“ — dítě si musí zapamatovat, kde skončilo, a pokračovat nebo říkat pozpátku); odpovídat na otázky, ale na jednu domluvenou nesmět odpovědět.

Postupně zvyšujeme náročnost: vedeme dítě k tomu, aby pozornost přepínalo, udrželo co nejdéle, soustředilo se jen na jeden faktor a ostatní ignorovalo, nebo pozornost rozdělovalo (poslouchá příběh a zároveň dělá domluvený pohyb). Obtížnost měníme prostředím (klidné–rušivé, uspořádané–neuspořádané), polohou, počtem rušivých podnětů, přítomností dospělého i denní dobou.

Rozbor po skončení aktivity

Byla aktivita pro dítě náročná, nebo jednoduchá? Společně vyhodnocujeme, které činnosti jsou snadnější a které náročnější, oceňujeme i drobný pokrok a vedeme děti k uvědomění, kdy v životě mohou získané dovednosti uplatnit.

Více podnětů pro práci s pozorností včetně tréninkových kartiček a samolepek najdete v souboru Dobýváme svět! – pracovní portfolio nejen pro děti s ADHD.

Autorky: Mgr. Lenka Komendová, PaedDr. Drahomíra Jucovičová · Nakladatelství D+H

Kartu s vizualizovanými strategiemi řešení různých problémových situací lze využít jako zásobárnu možných strategií, ze kterých si může dítě vybrat v případě, že se dostane do silné emoce (vztek, smutek, strach apod.). Uvedené strategie slouží k regulaci emocí a jejich cílem je dostat silnou emoci pod kontrolu a nenechat se emocí „ovládat“.

1. Nejdříve necháváme dítě, aby k jednotlivým strategiím samo vymýšlelo konkrétní situace, které člověka mohou v životě potkat. Poté dítě pojmenovává situace, které se ho přímo týkají a se kterými by potřebovalo pomoci.
2. S dítětem vybereme 1–2 strategie, které si označí v šedém okénku. Pokud to lze, natrénujeme s ním tuto strategii dopředu — třeba hraním scének „nanečisto“.
3. Dítě vedeme k tomu, aby se učilo strategii používat i v reálném životě. V bílých okénkách u vybraných strategií pak částečným nebo úplným vybarvením vyznačuje, jak se mu dařilo strategii uplatňovat (lze využít i prostor z druhé strany kotouče). Efektivita se nemusí ukázat hned — buďte trpěliví.
4. Průběžně vyhodnocujeme, co strategie dítěti přinesla, v jakých situacích ji využilo a s jakými překážkami se setkalo.
5. Když se nějaká strategie ukáže jako funkční, můžeme ji vystřihnout, zalaminovat, připevnit na kroužek na klíče a dát do penálu nebo na jiné viditelné místo.

Kotouč doporučujeme spojit s pracovními materiály Jak jsem na tom (mapování emocí) a Sebeovládání z portfolia Dobýváme svět!, kde se dítě učí lépe pochopit své emoce, jejich spouštěče a to, co mu v silných emocích pomáhá.

Autorky: Mgr. Lenka Komendová, PaedDr. Drahomíra Jucovičová · Nakladatelství D+H